Dáme Čechům e-pivo a e-kuchařky (9.6.2012 Lidové noviny)
Přidal Ikar | v kategorii Aktuality ze světa knih, Rozhovory | 12-06-2012 |
0
I když loni vyšel v Česku rekordní počet papírových knih, celkový prodej klesá. Ke slovu se ale stále více dostávají elektronické knihy. Právě ty by nakonec mohly nakladatelům pomoci. „Digitální knihy jsou do budoucna šancí pro to, aby si nakladatelé přilepšili,“ říká Andreas Kaulfuss, šéf jednoho z největších českých nakladatelských domů Euromedia Group.
* LN Loni se v Česku vydal rekordní počet knih, znamená to, že se Češi vrátili ke čtení?
Češi čtou stejně jako vždycky. Ten nárůst je dán zřejmě tím, že se loni vydalo velké množství odborných publikací. Do značné míry je to i tím, že je v Česku hodně nakladatelů, protože stát se nakladatelem je jednoduché.
* LN Kolik jste loni vydali knih a jak úspěšný jste měli rok?
Vydali jsme zhruba 500 titulů a prodali přes tři miliony knih z vlastní produkce, celkové tržby pak přesáhly 1,1 miliardy korun. Letošní tržby jsou zatím na loňské úrovni, i když se domnívám, že celkový trh poklesl zhruba o pět procent.
* LN A letošní rok bude horší než ten loňský, nebo naopak?
To je těžké teď říct, protože záleží na tom, jak silné tituly se objeví v druhé polovině roku. A samozřejmě nejvíc záleží na Vánocích, protože v prosinci uděláme třetinu našeho celoročního obratu. Takže pokud se na podzim objeví dobré tituly a budou dobré Vánoce, třeba zjistíme, že letošní rok nebude horší než ten loňský.
* LN Na začátku roku se hodně mluvilo o tom, že knižní trh velmi negativně ovlivní zvyšující se DPH. Stalo se to? Jak se podle vás vyšší daň knižního trhu nakonec dotkla?
Jednoznačně je vidět, že Češi kupují knihy méně a sáhnou raději po levnějších titulech. Ale není to tím, že by přestali číst, prostě si jen hledají jiné možnosti, jak číst, aniž by museli knihy kupovat. Například chodí více do knihoven.
* LN Vy jste letos řekli, že knihy nebudete zdražovat, že raději snížíte vlastní marži. DPH má ale růst i příští rok, stále ještě půjdete cestou snižování marží?
To uvidíme. Nicméně je pravdou, že vyšší náklady a nižší marže už do budoucna nemůžeme nést sami. Takže nevylučuji, že budeme muset ceny přizpůsobit.
* LN Euromedia Group má pod sebou čtyři nakladatelské značky, která je nejúspěšnější?
Nejvíc komerčně úspěšné, tedy co se týče obratu a prodaných knih, jsou Ikar a Knižní klub. Nejvěrnější fanoušky, kteří si kupují veškerou produkci, pak má značka Odeon.
* LN Jaké vaše knihy byly loni nejprodávanější?
Co do počtu prodaných kusů jsou to například Kobra od Fredericka Forsytha, Křížová palba od Felixe Francise, kuchařka Prostřeno, Zlatá země od Barbary Woodové, kniha Naučte děti kreslit, Jedu dál od Blanky Matragi. Z komerčního hlediska jednoznačně luxusní vydaní Bible s ilustracemi Salvadora Dalího.
* LN V těch nejprodávanějších knihách se objevuje často hodně odborných knih, má pro vás smysl vydávat klasickou beletrii?
U beletrie se průměrný prodaný náklad v tuzemsku pohybuje pod dvěma tisíci kusů. Pokud v Odeonu prodáváme tituly v nákladu deseti tisíc kusů, je to ohromný úspěch i z finančního hlediska.
* LN Loni vás z postu největšího nakladatelského domu v Česku sesadilo nakladatelství Albatros, jak velkého konkurenta pro vás momentálně představuje?
Pro kvalitu a úspěch nakladatelského domu vůbec není rozhodující, kolik vydáte titulů, ale jak kvalitní ty tituly jsou. A o tom, jak je titul kvalitní, rozhoduje čtenář. Není důležité říct, já jsem vydal o 20 titulů víc nebo míň než ostatní. Důležité jsou prodeje knih a já jsem přesvědčen, že co se týče obratu, tak Euromedia je stále jednička na trhu.
* LN Když jsme u té kvality knih, před necelým rokem říkal jeden z vašich konkurentů, že na trhu je už příliš mnoho knih a právě proto se snižuje kvalita…
No, to bychom se nejprve museli bavit o tom, co je kvalitní literatura. Vezměte si následující příklad: někdo je tlustý a chce zhubnout, tak si koupí knihu o hubnutí. Je to pro něj kvalitní kniha? No tak asi ano, když si ji koupil. Je spousta knih, které bych nechtěl číst, protože mě nezajímají. Například nečtu lovestorky, ale prodáváme je po desítkách tisíc kusů. Pro čtenáře, kteří si je kupují, ty knihy ale zřejmě mají svoji hodnotu. Zkrátka co se kvality obsahu týče, rozhoduje, jestli čtenář řekne: To chci! V tu chvíli je pro mě kniha kvalitní.
* LN Kromě velkého množství knih je ale v Česku i obrovské množství nakladatelů, mají šanci se uživit?
K tomu, aby byl člověk úspěšným nakladatelem, nemusí vydat 500 titulů ročně. Stačí mu vydat jeden. Pokud to bude pecka, tak ho všichni budou chtít a on si může koupit mercedes. Jenomže pokud vydá ročně 100 titulů a žádný z nich nebude mít úspěch, tak ten mercedes prostě bude zase muset prodat. To je normální zákonitost trhu. Takže to, jestli je v Česku moc, nebo málo nakladatelů, je poněkud akademická otázka. Prostě pokud je tady někdo, kdo má dobrý titul, tak proč by ho nevydal. Proč by to nezkusil?
* LN Třeba proto, že by se tím neuživil…
Pokud máte úspěšný titul a prodáte ho například 50 tisíc kusů, tak se uživíte velice krásně.
* LN Asi ale není úplně snadné najít takový titul, jinak by byl každý druhý člověk v zemi nakladatelem…
No vždyť to tak skoro je… Prvním předpokladem nakladatele je vášeň a cit pro literaturu. To je začátek. Musíte mít schopnost vcítit se do případného čtenáře, odhadnout, jaká témata ho zajímají. Když vím, co čtenáři chtějí, tak jim to prostě nabídnu a oni si to možná koupí. No a za druhé potřebujete smysl pro obchod. Musíte stanovit nejen správnou cenu a odhadnout náklad, ale zároveň dát čtenářům vědět, že pro ně máte zajímavou knihu.
* LN Spousta nakladatelů ale v poslední době tvrdí, že se uživit nemůžou. Jednak kvůli vyšší DPH a jednak kvůli velkým nakladatelským domům, kterým nemohou konkurovat…
To není pravda, že by jim nemohli konkurovat. Opět tvrdím, že u nakladatele naprosto nezáleží na počtu vydaných knih, ale na titulech samotných. Pokud máte špatnou knihu, tak ji neprodáte, ať jste velký, nebo malý nakladatel. Pokud máte dobrý titul, tak prodáváte. Typickým příkladem je například trilogie Milénium švédského spisovatele Stiega Larssona. Jeho knihy sice byly bestsellerem v zahraničí, ale tady je nikdo neznal. Nakladatel se ale postaral o marketingovou podporu, čtenáři si knihu našli a má obrovský úspěch. Pravdou ale je, že momentálně mají nakladatelé dost problém s tím, že podražují práva na knihy. A pokud prostě náklady na práva překročí jistou ekonomickou hranici, tak už pro nakladatele nemá cenu takovou knihu vydat. To se ale týká všech nakladatelů, nejen těch malých.
* LN Kolik vlastně nakladatelé v průměru zaplatí za knižní práva?
Cena se pohybuje v rozpětí od 2 tisíc do 100 tisíc dolarů, někdy i více…
* LN Už necelé dva roky se v Česku mluví o rozvoji elektronických knih, mohou právě e-knihy letos významněji ovlivnit tuzemský trh, podobně jako se to stalo například v Americe?
Americký trh je jiný než ten evropský. Když vyjde novinka, prodá se v některých žánrech digitálně až 50 procent. V západní Evropě je podíl digitálních kopií podstatně menší a v Česku ještě jednou podstatně menší než v západní Evropě. To má několik důvodů: jeden z těch hlavních podle mě je, že čtečky elektronických knih jsou pro české čtenáře pořád ještě moc drahé. Vždyť když porovnáte průměrný plat Čechů s průměrnými mzdami na západě, tak plat Čechů je výrazně nižší. Ceny knih jsou ale srovnatelné a životní náklady jsou v Česku podstatně vyšší. Jen tak si koupit čtečku za několik tisíc prostě ještě pro většinu Čechů není nic samozřejmého. Druhým důvodem je, že nabídka e-knih v Česku sice stále roste, pořád je ale ještě poměrně malá. Ono totiž dokoupit si licence na digitální knihu u titulů, které už vyšly papírově, je pro nakladatele drahé.
* LN Euromedii patří jeden z největších internetových obchodů s elektronickými knihami, jak se prodávají?
My máme momentálně v nabídce asi 2 tisíce placených titulů a 1,5 tisíce těch neplacených. Za prvních pět měsíců letošního roku jsme z nich měli zhruba milionový obrat.
* LN Před několika dny jste začali prodávat vaši novou inkoustovou čtečku. Když říkáte, že čtečky jsou pro Čechy pořád ještě drahou záležitostí, nemáte strach, jak se budou prodávat?
Od konce loňského roku jsme prodávali v našich prodejnách, přes internet nebo síť knihkupectví Neoluxor naše vlastní tablety a čtyři tisíce kusů jsme prodali. Teď do obchodů dodáme jednorázově další tři tisíce čteček a předpokládám, že i ony se velice rychle prodají. Obzvláště před prázdninami, protože nabízejí skvělý způsob, jak si vzít knihy na dovolenou. Chceme digitální čtení podporovat i jinak. Nemáme jen obchod eBux.cz a čtečky, ale chceme nabídnout i zajímavý obsah. Proto připravujeme vlastní aplikace, které si zákazníci budou moci stáhnout. Bude to například aplikace o pivu, kuchařka nebo digiromán. Podle mě je digitální kniha do budoucna šancí pro nakladatele, aby si přilepšili.
* LN Co bude digiromán?
To bude román na pokračování, který si budou moci čtenáři každý týden stáhnout do své čtečky.
* LN Proč jste tablety vyměnili za čtečky?
Naše čtečka má na rozdíl od tabletu technologii elektronického inkoustu, takže čtení z černobílé obrazovky je jako z papíru i na přímém slunci. Na rozdíl od tabletu je tato čtečka pro lidi, kteří chtějí prostě číst knihy, a ne koukat na webu na filmy nebo hrát hry.
* LN Před časem byl systém Wooky odbornou veřejností dost kritizovaný za to, že kromě knih z vašeho e-knihkupectví nemohli majitelé takových čteček číst žádné jiné texty, například ze svého počítače. Do nové čtečky si budou moci tyto formáty stáhnout?
Uživatelé Wooky si kromě knih z eBuxu budou moci nahrát i jakékoliv svoje soubory ve formátu pdf a Word. Nicméně já celou debatu a kritiku ohledně formátů beru s rezervou. Pro čtenáře jsou totiž nějaké formáty vedlejší. Oni chtějí komfort. Chtějí svůj obchod, kde budou knihy nakupovat, chtějí dobrou cenu, pohodlí při čtení a jednoduchou obsluhu. Vždyť se podívejte například na Amazon – to je nejúspěšnější obchod s e-knihami na světě. A taky má jen jeden – svůj – formát a nic jiného. A nikomu to nevadí z jednoho prostého důvodu: Amazon má velký výběr, skvělé ceny, dobrý servis i obsluhu. A přesně tak to nabízíme i my.
* LN Občas se objevují kritiky, že elektronické knihy jsou pořád dost drahé…
Nejsou vůbec drahé. I za e-knihou přece stojí práce a náklady nakladatele jsou úplně stejné jak pro elektronickou, tak papírovou knihu. Jediný rozdíl je, že digitální knihu už nemusím vytisknout. Ale ani tak nevím, proč bych měl e-knihu prodávat za 50 korun jenom proto, že je digitální. Ony ty marže, na kterých nakladatelé vydělávají, zase ve finále nejsou tak obrovské.
* LN A jaké jsou?
Pokud je nakladatel velmi úspěšný, tak se jeho marže pohybuje okolo šesti procent. Negativní dopad na marži má nejen nižší cena elektronických knih, ale i vyšší náklady na papírové knihy a ztracený obrat z nelegálně stahovaných kopií. Souhlasím nicméně s tím, že jakmile čtečky budou hodně rozšířené a digitální četba bude masová, tak se logicky budeme setkávat s nelegálním stahováním. A jedna z cest, jak tomuto pirátství zamezit, bude přijít s cenou, která bude natolik zajímavá, že lidem zkrátka nebude stát za to pirátské kopie stahovat.
Nakladatel Andreas Kaulfuss (54)
Narodil se v Drážďanech, vystudoval strojní fakultu Vysokého učení technického v Brně. V roce 1996 získal titul MBA na Ashridge Business School ve Velké Británii. Pracoval jako vedoucí IT projektů po celé západní Evropě. Dva roky řídil společnost PNS. Od roku 1999 je generálním ředitelem společnosti Euromedia Group, patřící mezi největší firmy podnikající v rámci knižního trhu ČR. Zajímá ho jachting a literatura.
Petra Jůzlová
